Stopáž: 61:40Zimmerův Gladiátor je znám snad úplně každému, komu nejsou popcornové spektákly cizí. Historický opus Ridleyho Scotta sklidil mezi diváky obrovské ovace a dodnes platí coby nejpopulárnější a nejznámější historický film posledních několika desítek let. Opravdu neříkám nejlepší, protože Stoneův Alexandr měl podle mě cosi navíc. Gladiátor má všechny aspekty pro zbožňovaný spektákl: ohromnou výpravu, mistrovskou Scottovu režii s důrazem na vizuální stránku (všechny ty kamerové filtry), úžasné akční sekvence, výborné herce (nedostižný charismatický Russel Crowe), ale také slabší scénář s mnoha historickými nesmysly a šíleně šroubovanými dialogy. Poslední výtka ovšem není až tak podstatná. Proč? Protože se diváci chtějí (jako před 2 tisíci let) především bavit, a toho se jim dostalo měrou vrchovatou.
Hans Zimmer si dal na kompozici sakra záležet, no je vcelku jasné, že výsledek se podařil. Složil velmi smutnou hudbu hodící se vyloženě na pohřeb, ale i místy majestátní až hypnotickou ala Thin Red Line. Kdyby tu nebylo tolik vyloženě průměrné akce, dám výsledku klidně 90%. Emocí tu rovněž mnoho nenajdeme, na to si musíme počkat do poslední čtvrtiny alba, kde nám nádherný, povznášející, éterický vokál Lisy Gerrard přivodí krásnou a dojemnou závěrečnou katarzi.
60%
1. Progeny 2:15