Stopáž: 44:59V roce 2004 začala Prima vysílat telenovelu-seriál Rodinná pouta, který mj. nastartoval mánii telenovelových seriálů u nás (Ordinace v růžové zahradě). Asi tu nemá smysl rozebírat nějaký děj (který v podstatě nikdy neměly) a o nějaké kvalitě dialogů ani nemluvě. Nicméně, tento rok zesnulý Karel Svoboda složil hudební doprovod pro 2 řady seriálu (jedná se tak o jeden z mála kladů seriálu). A buďme rádi, že vyšel soundtrack, protože málokterému soundtracku (zvlášť u nás) se této pocty dostane.
Rodinná pouta mají po formální stránce blízko k legendárním Návštěvníkům (skladby jsou ale pojmenovány Part X). Téměř stejné postupy, stejně znějící syntezátory. Hlavními vyjadřovacím prostředkem je komorní klavír, který nám vyhrává nejrůznější romantické melodie, které jsou většinou opravdu krásné a skutečně vyzařují emoce. Tím druhým prostředkem jsou decentní smyčce, někdy je nahrazují už zastaralé syntezátory, které jsou použity někdy ve větší, někdy v menší míře. Většinou mají za úkol dělat „dusavý rytmus“, zhušťovat napětí či akci. V zásadě s masivním výskytem elektroniky nemám problém, Svoboda chtěl jít vstříc moderní době. A je to jen dobře.
Ačkoli je 45-minutové score rozděleno do 34 miniatur ( plus 2 písně na závěr), z nichž některé nemají ani minutu, přesto drží soundtrack pohromadě. Každá skladba má vlastní melodii, jiný rytmus, jinou náladu. Nebudu tu popisovat všechny skladby, jen načrtnu několik „motivů“ či zajímavějších skladeb. Samozřejmě, Úvod je jasný, hlavní melodie Pout, které se v polovině skladeb dostane pokaždé jinému aranžmá. Ta melodie je nosná, značí pohodu a romantiku. Nejkrásnější momenty jsou v Part 3, 10, 15 a 17. Pak jsou tu některé dusné, akčnější momenty se zmíněnou dominantní elektronikou (4, 7, 19, 30). Pak je tu zneklidňující, temný motiv „hádky“ nebo „nenávisti“ (to vždy když soptí BIG MOTHER F*CKER Andrea), ve zrychleném tempu (9, 19, 21, 29) nebo jízlivě pomalém (16, 27, 28, 31, 33), často doprovázené elektronikou a dechy. Ovšem máme tu pár velmi zvláštních kousků, stojící za komentář: Part 12 - tajemná skladba-jedná se o jakýsi motiv „záhady“ (když Eva pátrá po svých rodičích), tvořena dusavými rytmy a dechy, synťáky, říznými smyčci. Nevěřil bych, že je to od Svobody. Další skladbou byla následující Part 13 - indicky znějící, bubínky, jakési východní trubky, triangly, typická indická melodie. Part 14 - vyloženě hravá melodie tvořená tahací harmonikou a říznými smyčci (hrála vždy když byla sranda). V Part 8 a 18 je naznačen jakýsi „odpouštějící“ motiv, Part 23 je krásná veselá akustická vybrnkávačka na kytaru za podkresu píšťaly, Part 32 je zvláštní kousek tvořený jakýmisi elektronickými pazvuky a sbory (to hrálo vždycky když se nějaká postava zamilovala). No a závěr podbarvuje titulky s pěkným hlasem Bohuše Matuše a poslední je nějaké neidentifikovatelné techno.
Přestože se jedná o opravdu jednoduchou, primitivní hudbu k seriálové vykopávce, Svoboda splnil svou úlohu na posledním score na jedničku. Jde jen o to, jestli vám nevadí vyloženě kýčovité, ale krásné melodie.
80%
1. Úvod