National Treasure: The Book Of Secrets - Trevor Rabin

Stopáž: 22:40
Rok vydání: 2008
Režie: Jon Turteltaub
Hrají: Nicolas Cage, Justin Bartha, Diane Kruger, Jon Voight, Helen Mirren, Ed Harris, Harvey Keitel, Bruce Greenwood, Ty Burrell, Alicia Coppola
Napsal: Vamp

Pokračování Lovců pokladů je v mnohém velice podobné jedničce a pořád je to průměr nic víc, nic míň. Pořád je to neustálé honění se za artefakty ala Indiana Jones, nelogický děj, průměrní herci a další znásilňování historie. Ovšem hudba z pera Trevora Rabina je v lecčems lepší než minule. Nejspíš se Rabin po svých až podprůměrných kompozicích jako Snakes On a Plane či Flyboys poučil, že tudy cesta nevede. Sice se opět veze ve stylu svých veskrze průměrných kompozic a stále zde není snad jediný originálnější prvek (vyjimkou je snad příklon k minimalismu v Page 47 a užití tahací harmoniky v Street Of Paris. Nicméně, 23- minutové score, oficiálně pořád nevydané (je k dispozici pouze na iTunes) je příjemným překvapením.

Začátek score je jednoduše vydařený. Ve skladbě Page 47 Rabin minimalisticky mixuje osamělé cello s flétnou, hrající ústřední téma z jedničky. Skladatel dosahuje v tomto tracku menší asociace s pořád nedostižnou Howardovou The Village. Podařeným nástupem 2 hrajících nástrojů připravuje půdu pro vygradování tématu, a to již tradičně v MV intencích. Lahodně znějící orchestr s důrazem na sborovou složku (u Rabina méně typické). Na konci zní nové romantické téma v podání flétny a smyčců, které mi nevím proč značně připomíná téma Luka a Leiy ze Star Wars. Page 47 jednoduše potěšila a je hlavním lákadlem k pořízení si krátkého score.

Škoda jen, že následující skladby již nejsou tak svěží a vyvážené. Velká nevýhoda jsou přechody mezi jednotlivými pasážemi. Taková skladba prostě nemůže fungovat. Příkladem budiž ambiciozní track Cibola. Chvíli slyšíme krásné flétny hrající romantické téma, na pár sekund je tohle přerušeno několikasekundovým ťukáním na klavír, pak se náhle hudba změní v tajemnou a nakonec zběsile akční. Track opět končí romanticky.

Další z těch velice slušných tracků je Street Of Paris, kde v čase 1:10 zaznívá tahací harmonika, kterou Rabin zručně mixuje s fungující elektronikou a syntetickými perkusemi. Na závěr zní opět náznak ústředního motivu. Jistý si je Rabin v dobrodružné skladbě City Of Gold, která má slušný spád a dynamiku, finálovce s majestátními sbory Franklin´s Tunnel. Rabin se nemusí stydět ani za skladby pohodovějšího rázu - mým oblíbeným trackem je So!, kde se vrací motiv hraný na klavír z jedničky ala Newman. Podobný je na tom odlehčený track Bunnies.

Rabin se rozhodně nemá za co stydět, na prostoru 23 minut odvádí velmi slušnou práci. Nezbývá než doufat, že vyjde delší a oficiální verze.

70%

1. Page 47 2:39
2. Cibola 5:16
3. Spirit of Paris 2:21
4. City of Gold 2:14
5. So! 1:47
6. Bunnies 2:03
7. Gabby Shuffle 1:52
8. Franklin's Tunnel 4:28