LOST 1 - Michael Giacchino
Stopáž: 64:50Rok vydání: 2006
Tvůrci: J.J. Abrams, Jeffrey Lieber, Damon Lindelof, Carlton Cuse
Režie: Stephen Williams, J.J. Abrams, Jack Bender, Kevin Hooks a další
Hrají: Josh Holloway, Naveen Andrews, Evangeline Lilly, Dominic Monaghan, Terry O'Quinn, Jorge Garcia, Yoon-jin Kim, Matthew Fox, Emilie de Ravin, Maggie Grace, Ian Somerhalder, Daniel Dae Kim, Harold Perrineau a další
Napsal: Vamp
Nejnovější dílo velmi talentovaného J. J. Abramse (Alias) – Lost (Ztraceni) - se stalo větším fenoménem nežli předchozí Alias. Koncept seriálu je zcela originální - dopravní letadlo z linky Oceanic 815 letící ze Sydney do LA z neznámých důvodů havarovalo na pustém tropickém ostrově. Skupina naprosto odlišných charakterů musí přes vlastní neshody držet při sobě, pokud chtějí na ostrově plném nebezpečí přežít. Přitom hlavních postav je více než tucet a každý díl vidíme za pomocí flashbacků do minulosti každého z nich - vidíme, že každá postava má svou vnitřní tragiku a něčím prošla. Při sledování není nouze o emoce, drama, neproniknutelné tajemno, ale i komedii, romanci a hlášky. Abramsův dvorní skladatel Michael Giacchino stvořil neskutečně funkční dramaticky skřípavou, ale i emotivní a dobrodružnou kompozici.
Nejprve začněme opět pro Abramse typickou kratičkou znělkou, Main Title trvá 16 sekund a nenapsal jí nikdo jiný než právě Abrams. Jde o hororově skřípavý kousek, který je tvořen elektronickým hučením a smyčcovým základem. Z hlediska seriálu má znělka jednoznačně své místo, na albu je však vcelku zbytečná.
Giacchinova kompozice se sestává v dramaticko-hororových či akčních momentech z vrzavých, skřípajích smyčců, mohutných etnických perkusí, burácejících žesťů (vrcholem jsou sóla trombónu v klimaxu Monsters Are Such Innnteresting People), čili disonantního stylu. Dalšími ryze atmosférickými skladbami jsou Run Like, Um... Hell?, Run Away! Run Away!, Me And My Big Mouth či Getting Ethan. Ačkoliv se většina skladeb nedá moc samostatně poslouchat, v kontextu seriálu funguje na jedničku a dodává krásným obrazům maximální napětí, hektičnost a působivost. Čistou výjimku tvoří jinak rytmická akční skladba World's Worst Beach Party, kde hlavní prim hrají sólo těžké perkuse, ke kterým se přidají v druhé půli vrzající smyčce.
Na albu je naštěstí výraznější ta harmoničtější část s pro posluchačovo ucho líbeznými emocionálními a krásnými momenty. Vyjadřovacím prvkem je hlavní téma, které je pomalé, roztahané hrané smyčci a snadno zapamatovatelné. Poprvé je použito v Credit Where Credit Is Due, a je rozvíjeno v Navel Gazing, Departing Sun, Oceanic 815, Booneral, Shannonigans, Just Die Already a konec Charlie Hangs Around. Emocionální extázi najdete především v čistých emocinálních vrcholech alba - v tématu „života a smrti“- Life and Death a Win One For The Reaper, či dojímavé finálovce Oceanic 815. Nebo motiv, který se objeví pouze v jedné skladbě The Partings Words - a to dojímavé téma pro loučení, které za pomalých táhlých smyčců v třetí minutě graduje - pasažéři na voru vyplouvají. Rovněž jeden z vrcholů alba. Dalším příkladem emocí je romantické téma ve We're Friends a Thinking Clairely. Ještě by se tu našel Lockovo téma v Locke´d Out.
Z dalších skladeb, které nepatří do výše zmíněných 2 kategorií jednoznačně patří vynikající Hollywood and Vines, začínající vysoce položenými smyčci, posléze se přidá basa, která nabírá na intenzitě. To všechno vyvrcholí v čase 0:50, kdy se vynoří jedna z nejlepších melodií, co kdy Giacchino napsal. Jedná se o dobrodružný podkres, který podbarvuje nebezpečnou cestu trosečníků do nitra ostrova. Geniální práce s několika smyčcovými sekcemi a jejich prolínáním, občasné nárazy perkusí a gradující forte-smyčce.
Zajímavou skladbou se stává znepokojivý motiv Kate ve skladbě Kate´s Motel - depresivní smyčce budují skličující atmosféru. Ve druhé sérii rovněž několikrát zaznívá, když se na scénu dostává Kate.
A na závěr jedna špička: a to skladba, která je absolutně jiná než ostatní. I've Got A Plane To Catch podbarvuje velice vtipnou scénu, kdy Hurley spěchá na letadlo. Vůbec bych se nezlobil, kdyby tohle měl být motiv Hurleyho. Tato skladba totiž zní jako z praštěných francouzských komedií - série nástrojů jako pikola, akustická kytara, klávesy. Neskutečně hravá a vynikající skladba, velice podobná vynikajícímu soundtracku na animák Rattatouile.
Giacchino vytvořil funkční soundtrack – dojímavý i napínavý zároveň. Skladby jsou vybrány podle mě velice dobře a skvosty jako Hollywood and Vines či Life and Death mi budou hrát v hlavě hodně dlouho.
100%
1. Main Title 0:162. The Eyeland 1:58
3. World's Worst Beach Party 2:46
4. Credit Where Credit Is Due 2:24
5. Run Like, Um... Hell? 2:23
6. Hollywood And Vines 1:54
7. Just Die Already 1:52
8. Me And My Big Mouth 1:08
9. Crocodile Locke 1:52
10. Win One For The Reaper 2:39
11. Departing Sun 2:44
12. Charlie Hangs Around 3:19
13. Navel Gazing 3:26
14. Proper Motivation 2:01
15. Run Away! Run Away! 0:32
16. We're Friends 1:33
17. Getting Ethan 1:36
18. Thinking Clairely 1:06
19. Locke'd Out Again 3:32
20. Life And Death 3:41
21. Booneral 1:40
22. Shannonigans 2:27
23. Kate's Motel 2:09
24. I've Got A Plane To Catch 2:39
25. Monsters Are Such Innnteresting People 1:31
26. Parting Words 5:31
27. Oceanic 815 6:11
Stopáž: 64:47
Druhá řada vynikajícího seriálu Ztraceni je zcela jiná než ta první. Myšleno převážně v dobrém. Vše se točí kolem tajuplného bunkru, jehož poklop byl na konci první série otevřen, kolem zadávání tajuplné kombinace čísel do počítače každých 108 minut. A taky kolem dalších přeživších letadla, kteří jsou ohrožování tajuplnými „těmi druhými“. Druhá série má vynikající rozjezd a finále, plné šokujících zvratů. Nebezpečí je mnohem větší a větší a záhad přibývá… 
Problém je ten, že tentokrát nemá Giacchino čím novým zaujmout. Akční skladby, ve kterých bzučí trombóny, duní perkuse a skřípají smyčce, většinu posluchačů odradí. Tedy ne, že by byly špatné, jen jsou velice nezajímavé a zní jako z hororu, a ne jako pro takovou komerční seriálovou pecku, jakou Lost je. Tak například skladby jako Peace Trough Superior Firepower, Claire's Escape, The Tribes Merge a posledních 7 skladeb. Tohle v podstatě dělá 2 třetiny alba. Neposlouchatelnost, disonance, která má své místo v epizodách seriálu, ale ne na albu.
Těmi pro ucho příjemnějšími skladbami budou ty, které využívají ústředního tématu. Ten se ale kupodivu bohužel objevuje na albu pouze třikrát a to ve velice krátké délce: objevuje se na konci jinak snad jediné zajímavé akční skladby Just Another Day On The Beach v čase 2:15, které je prezentováno naléhavými smyčci a posléze rychlým bubnováním, dále pak na začátku Ana Cries a na konci Shannon´s Funneral. Máme tu nové téma Rose a Bernarda v Rose and Bernard, a opravdu 2 emocionální vrcholy alba: All's Forgiven ... Exept Charlie (opravdu pěkná kytara) a The Gathering v celkové délce desíti minut. Krásná záležitost, která pohladí na srdci, ale pořád je to slabé ve srovnání s jedničkou. Za zmínku stojí ještě několik výtečných kousků jako The Trade, skvělá kytarová brnkačka v Hurley's Handouts a opět pikola a klávesy v hravé World's Worst Landscaping. Dále je tu temné svůdné téma drog a jejich vábení Charlieho (zajímavá skladba Charlie's Temptation - basa opravdu dělá své).